Rozhovor s Lukášem Andrýsem

Jméno: Lukáš
íjmení: Andrýs
Pozice: Útočník
Věk: 17
Kariéra: TJ Sokol Kostelecká Lhota, FK Kostelec n.O.
Přezdívka: Krkovička, Luke Ťuke

Lukáši, za poslední rok jsi na sobě hodně zapracoval, co tě k tomu vedlo a co říkáš na to, že tě v minulém rozhovoru chválil kapitán A mužstva Petr Klapal?
Popravdě ani sám nevím. Asi to bylo tím, že mi všichni říkali, že když zhubnu, tak mám určitý potenciál a to mě asi nejvíce motivovalo. A to, že mě Petr Klapal chválil, za to jsem velmi rád, protože když jsem četl jeho rozhovor, tak mě to zahřálo na srdíčku od tak zkušeného a vynikajícího hráče.

V klubu patříš společně s Míšou Ludvíkem mezi mladé naděje, na kterých chce klub v budoucnu stavět. Co na to říkáš a řekni nám, jaké máš cíle v Kostelci?
Mladé naděje budou vždy, ale záleží na tom, jak na sobě budou pracovat. Míša Ludvík je skvělý spoluhráč a neuvěřitelně si rozumíme prakticky už od mala. Jestli budou všichni pracovat tak, jak pracujeme v poslední době s Míšou, tak si myslím, že tady budou skvělí hráči. Je dobře to stavět na odchovancích, protože si ti kluci uvědomí, že to má smysl trénovat a nic nevypouštět. Můj hlavní cíl v Kostelci je ten, abych se dostal do A-týmu a zahrál si se svým nejlepším kámošem (za chvíli příbuzným) Přémou ml. (Dan Cvejn) a zkusil nějak kosteleckému fotbalu pomoct.

Klub se vydal cestou mladých odchovanců, jak toto vnímáš ty a myslíš, že je to dobrá šance pro vás mladé?
Já to vnímám tak, že je to úžasná šance pro mladé. Kdo by nechtěl hrát v modrobílem a ještě k tomu v A týmu. Je to neuvěřitelná možnost ukázat, co ve vás je a pomoct tak kosteleckému fotbalu.

V prvním jarním utkání jsi si připsal první minuty v A mužstvu, čekal jsi to nebo jsi byl překvapen?
Popravdě jsem to vůbec nečekal, ležel jsem v posteli, zatímco mi zavolal náš Jarda Starka – Gomez (David Holman), jestli bych nemohl jet s nimi a to mě hrozně potěšilo, protože jsem cítil, že jsem se asi trochu zlepšil. A hlavně kabina mužstva mě potěšila, protože je to skupina, která drží vždy spolu a je tam sranda, hlavně díky Petrovi Klapalovi. 🙂

Co by jsi vzkázal svým vrstevníkům, na které jak řekl Petr Klapal, není spolehnutí a fotbal nedělají na sto procent?
Vzkázal bych jim to, že na sobě nikdy nesmí přestat pracovat. Vím, že nejsem žádný zkušený pardál, ale bez tréninků to prostě nejde. Vždy jsem šel raději na trénink než za holkama, protože fotbal je moje láska.

Máš velmi zajímavou přezdívku Krkovička, popiš našim fanouškům, kteří to nevědí, jak vznikla a jestli jsi tuto přezdívku přijal, či ti ze začátku vadila?
Myslím, že jí vymyslel Antonín Řehák st. Vždycky ke mě přišel a řekl: "Nazdar, pane Krkovička" a poplácal mě po zádech. Nějak mě to neštvalo, protože táta je řezník a dřív jsem byl trochu "krkovička". Spíše jsme si z toho s klukama dělali srandu, vůbec mi to nevadilo.

Na závěr máme otázku pro všechny stejnou. Popiš nám nějakou vtipnou historku ze svých začátků, či ze současnosti o sobě nebo o někom z tvých spoluhráčů?
Když jsem byl v elévech, tak jsme měli poločas a koupil jsem si párek v rohlíku a v tu dobu jsem chytal, takže jsem chytal s párkem v rohlíku a přitom jsem ho jedl, ještě že můj tým byl tak dobrý, že na mě nešla žádná střela. 😀  

Lukáši, děkujeme za čas, který jsi věnoval pro náš rozhovor a přejeme ti hodně životních a sportovních úspěchů a budeme se těšit, až vyběhneš jako stabilní hráč A mužstva v KP.